Stavovské divadlo

Stavovské divadlo je činoherní a operní scénou Národního divadla, nachází se na Starém Městě v Praze a patří k nejkrásnějším z divadelních staveb světa.

 

Stavba divadla

Budovu divadla dal v roce 1781 pro veřejnost postavit hrabě František Antonín Nostic-Rieneck.

Plány, skicu a uspořádání divadla navrhl hrabě Kašpar Heřman Künigel, stavbu projektoval a vedl Anton Haffenecker. Celá stavba trvala pouhé dva roky a slavnostně bylo divadlo otevřeno 21. dubna 1783.

Původní vzhled Hraběcího Nosticova divadla

Původní vzhled Hraběcího Nosticova divadla

Původní vzhled divadla se odlišoval od současného – stavba měla velká okna prostupující několika patry a přední strana byla souměrná se zadním traktem. Hlediště mělo pouze tři patra lóží a jednu galerii, což je o patro méně, než je tomu v současnosti.

Během let došlo k několika přestavbám. Jedna z nejvýznamnějších proběhla od 23. září do 29. října 1834, kdy bylo hlediště zvýšeno o jedno patro a byla přistavěna druhá galerie.

Druhá přestavba proběhla v roce 1859 a během ní byly výrazně pozměněny dispozice hlediště, foyer, chodeb a schodišť i jeviště. Budova také místo oken prostupujících patra získala jednoduchá okna ve dvou patrech nad sebou. Účelem této přestavby bylo zlepšení akustiky, kapacity pro diváky, zvýšení komfortu i bezpečnostních protipožárních podmínek.

Během třetí přestavby v roce 1882 bylo divadlo prodlouženo směrem do Ovocného trhu a také byly přistavěny venkovní pavlače a schodiště, které slouží k případné evakuaci během požáru.

 

Zahájení provozu divadla

Ke slavnostnímu otevření divadla došlo 21. dubna roku 1783 a provázela ho Lessingova tragédie Emilia Galotti.

Divadlo uvádělo německou činohru a italskou operu, ale mimo to se záhy repertoár rozšířil i o česká díla – 20. ledna 1785 měla premiéru veselohra Odběhlec z lásky synovské, která byla přeložena z němčiny do češtiny.

Během své návštěvy Prahy roku 1787 v divadle vystoupil Mozart a sám dirigoval svoji Figarovu svatbu, která ve Vídni nezískala dostatečné uznání. Pražané však přijali operu s nadšením, a proto se Mozart rozhodl pro Prahu složit operu Don Giovanni, kterou zde opět osobně 29. října 1787 dirigoval.

Díky tomu se Nosticovo divadlo proslavilo po celém světe a v současnosti se jedná o poslední divadlo na světě, ve kterém Mozart působil.

 

Z Nosticova ke Stavovskému divadlu

Čeští stavové roku 1799 od hraběte Nostice divadlo odkoupili a přejmenovali jej na Stavovské.

Téměř sto let před vznikem Národního divadla zde byly uvedeny hry v českém jazyce – například 2. února 1826 měla premiéru první česká opera Dráteník. Jejím autorem byl František Škroup, který se zasadil i o uvedení dalších českých her.

Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj. Uvedl ji zde Josef Kajetán Tyl, který o rok později vytvořil ochotnickou společnost, která ve Stavovském divadle hrála. Roku 1846 začal působit J. K. Tyl ve Stavovském divadle jako dramatik a od roku 1851 zde řídil česká představení.

V roce 1848 a po nuceném odchodu J. K. Tyla vzešla právě ve Stavovském divadle myšlenka na divadlo vlastní – Národní divadlo.

 

Od Stavovského k Tylovu a zpět

Od roku 1799 však název Stavovské divadlo nebyl trvalý. Roku 1862 bylo přejmenováno na Královské zemské německé divadlo a německý soubor měl podepsanou smlouvu až do roku 1928.

16. listopadu 1920 však v rámci protiněmeckých nepokojů obsadil divadlo český dav. V prosinci tento stav upokojil zemský správní výbor, který divadlo předal do správy Národního divadla a nazval jej znovu Stavovským.

Po skončení druhé světové války byl opětovný provoz divadla zahájen Jiráskovou hrou Lucerna. Roku 1949 bylo přejmenováno na Tylovo divadlo.

Tento název neslo divadlo až do roku 1990, kdy bylo po rozsáhlé osmileté rekonstrukci znovuotevřeno pod názvem Stavovské divadlo.

Vstup do Stavovského divadla

Vstup do Stavovského divadla

Zajímavosti

Hrabě Nostic si nechal vybudovat stejné, ale menší divadlo na zahradě ě svého malostranského paláce.

Režisér Miloš Forman ve Stavovském divadle natáčel divadelní scény svého filmu Amadeus.

Během osmileté rekonstrukce divadla v 90. letech 20. století bylo vybudováno podzemní podlaží – nachází se zde šatna, občerstvení a technické zázemí divadla, které zasahuje až pod Ovocný trh a odtud je sem také možné sestoupit výtahem.

Divadlo je spojeno podzemní chodbou s Kolowratským palácem.

V březnu 2019 vydává Česká mincovna zlatou mince o hmotnosti jedné poloviny gramu, která je uložena do repliky historické pohlednice, a je na ní vyobrazeno právě Stavovské divadlo.

Zlatá mince Stavovské divadlo proof

Zlatá mince Stavovské divadlo proof

Tato mince nejen doplňuje další mince s divadelní tématikou:

či mince s pražskou tématikou:

které jsou krásným dárkem nejen pro milovníky divadla, ale také třeba jako upomínka na návštěvu Prahy a zdejší kulturní scény.

Share this Post