Vznik a první léta Národního divadla

16. května 1868 byl slavnostně položen základní kámen Národního divadla. Od tohoto okamžiku uplynulo již 150 let.

Národní divadlo v Praze

Budova Národního divadla

Co předcházelo stavbě Národního divadla

Již v roce 1844 začali čeští vlastenci přemýšlet o stavbě divadla. Aby se toto mohlo uskutečnit, předložil návrh na stavbu dne 29. ledna 1845 českému zemskému sněmu František Palacký. Privilej, tedy privilegium ke stavbě, zařízení, vydržování a řízení divadla byla udělena až v dubnu 1845.

Trvalo ještě dalších šest let, než vydal Sbor pro zřízení českého národního divadla výzvu k veřejným sbírkám. Od roku 1851 do roku 1865 bylo v těchto sbírkách vybráno celkem 201 939 zlatých.

Financování stavby národního divadla ale nevzešlo pouze z veřejných sbírek. Prostředky poskytlo také Rakouské císařství (Rakousko-Uhersko), 5 tisíc zlatých věnoval sám František Josef I. Když se později dozvěděl o požáru divadla, věnoval dalších 13 tisíc zlatých. Členové císařské rodiny věnovali 26 tisíc zlatých, Zemský výbor království Českého daroval 14 700 zlatých a na financování se také významně podílel ruský car a česká šlechta.
Všechny příspěvky celkově dosáhly výše 3 204 129 zlatých.

Prozatímní divadlo jako předchůdce Národního

Sbor pro zbudování Národního divadla zakoupil roku 1852 pozemek na nábřeží Vltavy. Na tomto místě mělo být zbudováno Národní divadlo.

Ve veřejných sbírkách však v tuto dobu nebyl dostatek financí, takže se Sbor rozhodl pozemek pronajímat. Když se o několik let později podařilo nashromáždit alespoň 100 tisíc zlatých, stál Sbor před velkým rozhodnutím – zda dále vyčkávat, než bude ve sbírce dostatek financí pro stavbu Národního divadla, či postavit nejdříve alespoň menší divadlo.

Rozhodnutí padlo na druhou možnost, a tak vzniklo Prozatímní divadlo.

Budova Prozatímního divadla na kresbě od Bohumíra Roubalíka

Budova Prozatímního divadla na kresbě od Bohumíra Roubalíka

Jeho budova byla postavena během šesti měsíců v roce 1862 a slavnostně otevřena 18. listopadu. Prostory divadla byly poněkud stísněné – chyběly například šatny, hlediště však pojalo asi tisíc diváků.

Základní kámen

16. května 1868 byl v budově Prozatímního divadla položen základní kámen divadla Národního a slavnostně byla uvedena Smetanova opera Dalibor.

Původně zde měl být položen symbolický základní kámen dovezený z hory Říp, ale ve výsledku sem byly dodány kameny z:

  • Blaníku,
  • Radhoště,
  • Vyšehradu,
  • Hostýnu,
  • Žižkova,
  • Svatoboru u Sušice,
  • Branky na Dobeníně u Náchoda,
  • Boubíně,
  • Zlatého koně u Koněprus,
  • Trocnova,
  • Práchně u Horažďovic,
  • Čerchova,
  • Buchlova,
  • Lipníku,
  • Helfštýnu,
  • Doudleb,
  • ze zříceniny Podlažického kláštera u Chrasti,
  • Záhlic,
  • lomu Kaménky u Louňovic,
  • z Podivína přišla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil sv. Cyril
  • a roku 1869 dorazila ještě mramorová deska od krajanů z Chicaga.

Slavnostní otevření a požár divadla

Národní divadlo bylo poprvé slavnostně otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše.

 

Odehrálo se zde ještě dalších 11 představení a poté byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Právě během nich došlo 12. srpna 1881 k požáru.

Interiéry Národního divadla po požáru

Interiéry Národního divadla po požáru

Všichni vnímali požár jako celonárodní katastrofu. Tato událost vyvolala velké odhodlání k novým sbírkám. Za 47 dní od požáru byl vybrán milion zlatých.

Opravené divadlo bylo podruhé otevřeno 18. listopadu 1883 dalším uvedením Smetanovy Libuše.

150 let od položení základních kamenů

Česká mincovna oslavuje 150 let od položení základního kamene Národního divadla sadou dukátu a repliky medaile, kterou československá vláda udělovala v roce 1983 za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu Národního divadla.

Připomíná tak 19. století, které bylo výjimečné z hlediska české cti a hrdosti a také vzájemné spolupráce a soudržnosti, která se projevila jak ve sbírkách na stavbu divadla, tak i ve sbírkách pro opravu divadla po požáru.

Averzní strana dukátu Národní divadlo - Praha

Averzní strana dukátu Národní divadlo – Praha

Reverzní strana dukátu Národní divadlo - Praha

Reverzní strana dukátu Národní divadlo – Praha

Akademický sochař Michal Vitanovský navrhl dukát Národní divadlo – Praha, na jehož averzní straně je vyobrazena novorenesanční budova Národního divadla s Mostem Legií, řekou Vltavou a mírovou holubicí.

Tuto kompozici ještě doplňují výroční letopočty 1868 a 2018 a nápis “Národní divadlo – Praha”.

Na reverzní straně je vyobrazen akt pokládání základního kamene a jeho slavnostní poklepání kladívkem.

Averzní strana repliky medaile za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu

Averzní strana repliky medaile za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu

Reverzní strana repliky medaile za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu

Reverzní strana repliky medaile za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu

Repliku medaile za zásluhy o rekonstrukci a Luďka Havelky z roku 1983 připravil akademický sochař Jan Lukáš.

Averzní strana zobrazuje původní budovu divadla i na budovu Nové scény a je doplněna letopočty 1883 a 1983.

Ne reverzní straně je vyobrazeno sousoší trigy se sochou bohyně Niké, které je umístěno na střeše Národního divadla. Doplňuje jej datum 18. 11. 1983 a nápis “Za zásluhy o rekonstrukci a dostavbu“.

Přečtěte si i další naše články:

Sdílet tento příspěvek: