Život a reformy Marie Terezie

Marie Terezie byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně.

 

Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna z rodu Habsburků byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a markraběnkou moravskou. Byla nazývána jako “císařovna”, i když se jí fakticky nikdy nemohla stát, protože byla žena.

Narodila se 13. května 1717 a od mládí ji vychovávali jezuité, což je ryze mužský římskokatolický řád. Učili ji především náboženství, dějinám, latině, francouzštině, němčině, kreslení, hudbě a tanci.

Obraz Marie Terezie

Marie Terezie

Po smrti jejího otce Karla VI. (20. října 1740) se stala panovnicí nad habsburskými zeměmi. Z počátku jejího vládnutí se jí, jako ženě, v několika oblastech Rakouska nedostávalo uznání.

Provdala se za Františka I. Štěpána Lotrinského, do kterého byla dlouho zamilovaná. Jeho smrt Marii Terezii hluboce zasáhla a po zbytek svého života chodila oblečena jen v černé barvě. Měli spolu 16 dětí, přičemž 6 z nich zemřelo ještě během života Marie Terezie. Zajímavostí je, že tři dcery se jmenovaly Marie Karolína – první dvě se nedožily druhého roku života. Další dvě její dcery se jmenovaly Marie Alžběta, přičemž první z nich zemřela ve třech letech. Její synové Josef II. a Leopold II. se stali císaři.

Marie Terezie zemřela dne 29. listopadu 1780 poté, co se začátkem listopadu nachladila na lovu bažantů. Pitva ukázala, že jí nefungovala jedna plíce. Byla pochována po boku svého manžela a milované chůvy Charlotty v rodinné kapucínské kryptě.

Mincovnictví a Marie Terezie

Otec Marie Terezie zřídil ve Vídni císařskou mincovnu, kde byl mincmistrem Matthäus Donner, který se i na spodní okraj mincí podepisoval (někdy zkratkou MD). Donner vytvářel a razil císařské mince – krejcary, dukáty, feniky, liardy a také české tolary, podle nichž později převzal jméno americký dolar. Současně také razil medaile z milosti, které panovník uděloval za zásluhy významným osobnostem a vyjadřovaly jeho nejvyšší poctu.

Na mincích a medailích s podobiznou Marie Terezie se objevuje nápis „M THERESIA D G R IMP HU BO REG”, což je zkratka slov “Maria Theresia, Dei Gratia Romanorum Imperatrix, Hungariae Bohemiaeque Regina”, která v překladu znamenají “Marie Terezie z Boží vůle římská císařovna, uherská a česká královna”.

Reformy

Školská reforma

Mince s vyobrazením školské reformy Marie Terezie.

Mince školská reformy

Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád, jezuité tím přišli i o dohled nad školstvím. Marie Terezie tedy vydala školskou reformu, která ustanovila  všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky a povinnou šestiletou školní docházku. Mimo to také zavedla systém škol:

  • Triviální školy – ve městech i vesnicích byly na farách zřízeny školy, ve kterých se vyučovalo čtení, psaní, počítání, základy zemědělství a pro dívky základy domácích prací.
  • Hlavní školy – ve městech se vyučovaly stejné předměty jako na vesnicích a navíc také gramatika němčiny a latiny.
  • Normální školy – byly pouze v zemských městech a vyučovalo se zde pouze v němčině.

Vojenská reforma

Mince vyobrazující hospodářskou reformu

Mince hospodářská reformy

Marie Terezie taktéž dohlédla na zavedení vojenské reformy, která spočívala v nastolení jednotného výcviku vojáků, budování pevností, zřízení kasáren, invalidoven, vojenských škol ale mimo to i jednotných uniforem a číslování pluků.

Vojenská reforma dala taktéž vzniknout branné povinnosti, což znamenalo, že byl vytvořen soupis všech mužů od 17 do 40 let, pro které byla povinná vojenská služba. V tomto soupisu byli zahrnuti jen muži ze selských a řemeslnických vrstev, kteří se však mohli z vojenské služby vykoupit za 300 zlatých.

Hospodářská reforma

Mince vyobrazující hospodářsko reformu Marie Terezie

Mince hospodářská reformy

Stát podporoval podnikání, především papírny, textilní a sklářské manufaktury. Podnikatelé dostávali často zdarma od státu pozemky pro zřízení dílny, majitelé i zaměstnanci byli osvobozeni od vojenské služby. Byla zavedena celní unie na ochranu před zahraniční konkurencí. Začaly se sázet brambory a modernizovalo se obdělávání půdy.

Měnová reforma

Mince s ražbou symbolizující měnovou reformu.

Mince měnové reformy

V roce 1750 byla zavedena měnová reforma. Ta dala vzniknout jednotné měně. Základem měnového systému byla jedna kolínská hřivna stříbra, která vážila 233,8 g a z ní se razilo 10 tolarů, které se rovnaly dvaceti zlatým. Jeden zlatý byl 60 krejcarů a tolar byl tedy 120 krejcarů. Centralizovalo se mincovnictví, což znamená, že mince, které byly raženy v různých mincovnách, musely mít jednotný vzhled. Vznikla také první papírová bankovka.

Přečtěte si i další naše články:

Sdílet tento příspěvek: