Svatý Jan Nepomucký
Svatý Jan Nepomucký se narodil mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku (dnešní Nepomuk) a zemřel 20. března 1393 v Praze.
Byl generální vikář (zástupce) pražského arcibiskupa. Po své smrti se stal mučedníkem katolické církve a jedním z českých zemských patronů.
Život Jana z Pomuku
Narodil se do pomucké rodiny rychtáře v domě, který stával na místě, kde nyní můžeme najít kostel svatého Jana Nepomuckého. Vystudoval zdejší základní školu a následně pravděpodobně absolvoval studia v blízkém klášteře a na pražské univerzitě.
Od roku 1369 působil jako veřejný notář v Praze, následně jako hlavní písař soudních akt generálních vikářů. Od roku 1380 se stal oltářníkem ve svatovítském kostele a současně byl také farář u sv. Havla.
Mezi lety 1383 a 1387 studoval církevní právo na Padovské univerzitě, po návratu pracoval jako kanovník u sv. Jiljí, o dva roky později se stal kanovníkem a advokátem vyšehradské kapituly.
V září 1389 byl jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa.
Umučení
Existuje několik historek, které objasňují důvod Janova mučení.
První z nich má kořeny v tzv západním schizmatu, během kterého vzniklo nepřátelství mezi českým králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenem z Jenštejna. Toto nepřátelství s sebou také neslo spory o jmenování biskupů a jiných církevních představitelů.
Po smrti opata v Kladrubech Jan jmenoval 10. března 1393 novým opatem Olena, zatímco král Václav IV. plánoval Kladruby obsadit svým věrným biskupem a tím snížit arcibiskupovu moc.
Český král v tu dobu pobýval na Křivoklátě a nestihl proti tomuto jmenování vznést námitky. 20. března nechal proto zajmout čtyři muže z arcibiskupova doprovodu, mezi kterými byl i Jan z Pomuka. Nechal je vyslýchat na pražském hradě a následně mučit. Jan z Pomuka během mučení podlehl zraněním a jeho tělo bylo vhozeno z Karlova mostu do Vltavy.
17. dubna našli Janovo tělo na břehu Vltavy rybáři. Bratři Křižovníci s červeným srdcem jej vyzvedli a s úctou pochovali v kostele sv. Kříže většího.
Druhá legenda (a méně pravděpodobná) se zakládá na Janově důvěrnictví vůči králově manželce Žofii. Václav IV. chtěl od Jana Pomuckého vyzvědět její zpovědní tajemství, ten se však zařekl a královi ho odmítl sdělit. Nepolevil ani přes krutá mučení, během kterých jeho život vyhasl. Jeho tělo poté nechal král vhodit do Vltavy, která jej po několika dnech vyplavila. O tři staletí později bylo otevřeno místo Janova posledního odpočinku a v kosterních pozůstatcích byl nalezen zachovalý, stále červený jazyk, který kdysi odmítl promluvit.
Umučení a vhození těla Jana z Pomuka do Vltavy je vyobrazeno na první ze tří zlatých a stříbrných mincí ražených v České mincovně.
Blahořečení
Druhá polovina 17. století dala vzniknout kultu Jana Nepomuckého. Řím se ke snahám o kanonizaci Jana z Nepomuku stavěl nejprve skepticky, 31. května 1721 však papež Inocenc XIII. prohlásil Jana za blahoslaveného.
Blahořečení Jana z Nepomuku je věnována druhá ze tří zlatých a stříbrných mincí České mincovny.
Svatořečení
Rok po blahořečení byl zahájen kanonizační proces. Kanonizační komise uznala čtyři zázraky:
- zachování jazyka,
- jeho naběhnutí a zčervenání,
- zachránění Rozálie Hodánkové,
- uzdravení Terezie Veroniky Krebsové.
Dne 19. března 1729 Benedikt XIII. kanonizační bulou Christus Dominus prohlásil Jana za svatého.
Vyobrazení Jana Nepomuckého se svatozáří můžete najít na třetí minci České mincovny.
Sochu Jana Nepomuckého můžeme nalézt nejen na Karlově mostě.
Největší obliby získal Jan Nepomucký především v době českého baroka, kdy patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie.
Stal se zemským patronem Čech a Bavorska.
Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Jeho vyobrazení můžeme nalézt na mnoha mostech (patron vod) či jiných místech a v kostelech po celé české krajině.
Populárním se stal však i po celé Evropě, například v Polsku, Belgii, Francii a díky jezuitským misím i například v zemích Latinské Ameriky a v Asii.
Pořiďte si jedinečnou sérii zlatých mincí věnovanou patronovi české země nebo ji věnujte jako dárek v krásné etui.