Platina jako mincovní kov
Platina je mimořádně odolný drahý kov, který má stříbřitě bílou barvu. Je elektricky i tepelně středně dobře vodivý a patří k prvkům s největší známou hustotou. Je rozpustná v lučavce královské a je schopná pohlcovat značné objemy plynného vodíku.
Neopracovaná platina
Název platina vznikl od latinského plata, což znamená “stříbro”. Česky je tedy možné tento název překládat jako stříbříčko.
Přestože se jedná o velmi hodnotný kov, obtížně se zpracovává, proto ji mnoho světových výrobců mincí opomíjí. Česká mincovna však platinovou výzvu přijala a razí několik platinových mincí.
Oproti zlatu a stříbru se platina vyznačuje vyšší tvrdostí, hustotou i odolností a nízkým objemem produkce. Ročně se jí vytěží necelých 200 tun, což představuje pouhý zlomek vyprodukovaného objemu zlata a stříbra.
Platina není pouze investičním kovem, ale své využití nachází taktéž v průmyslu. S ním je také úzce spojena její hodnota – v průmyslovém rozmachu její hodnota rapidně stoupá díky zvýšené poptávce, v období útlumu poté nakupují investoři, kteří ztrácení důvěru v papírové peníze.
Historie
Archeologové objevili stopy platiny ve starověkých egyptských hrobkách a také hieroglyfech z roku 1200 př. n. l. – například Thébská kazeta obsahovala tuto směs kovů, ale taktéž platinu používali domorodé kmeny v Jižní Americe pro výrobu ceremoniálních předmětů. Zda se však jednalo o náhodnou přírodní směs či účelné vytvoření kombinace platiny, zlata a stříbra, doposud není jasné.
První evropská zmínka o platině pochází z roku 1557, kde ji ve svých spisech italský humanista Julius Caesar Scaliger jako “neznámý ušlechtilý kov”. Do této doby byla chápána spíše jako nečistota ve zlatě a byla velmi často vyhazována.
V roce 1735 byly obejvili Španělé velké platinové doly v Kolumbii a Peru a od tohoto okamžiku začal zájem o tento kov výrazně stoupat.
Platina v mincovnictví
Pro ražbu mincí byla platina poprvé použita ve španělských koloniích v Americe. Po objevu platinových dolů ji dlouho nebyli schopni využívat, protože neměli technologii pro zpracování tohoto kovu. Často byla využívána v různých druzích podvodu jako náhražka za stříbro či spolu se zlatem ve slitcích jako náhražka za zlaté mince.
Platinová medaile Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně
Kolem let 1820 nechala vyrobit britská královská mincovna několik zkušebních mincí. Prvním a jediným případem, kdy byla platina používaná k výrobě běžné národní měny bylo v Rusku v roce 1828 a 1845. Nakonec se však toto užití ukázalo jako nepraktické, protože platina vzhledově působí jako méně praktický kov a současně je hůře kujná než zlato nebo stříbro.
Obchodníky však byly tyto mince oblíbené, protože je nebylo možné rozpustit v ohni jako zlato nebo stříbro.
Další ražba platinových mincí proběhl až o 130 let později. Mezi lety 1977 a 1980 vytvořil Sovětský svaz pamětní mince ku příležitosti Olympijských her v roce 1980 a o osm let později vznikla každoroční tradice ražby platinových mincí. Od tohoto roku tato tradice trvá až doposud a ruská centrální banka od té doby vyrazila již 16 sad platinových mincí.
Od roku 1983 se k Rusku přidaly i další země a vznikly tak platinové unikáty jako mince platinová perská kočka, Platinum Noble ostrova Man, kanadský Platinum Maple Leaf nebo čínská platinová panda či australská koala.
Mezi mnohými platinovými mincemi vyniká vzácný dolar American Platinum Eagle, který se stal nejpozoruhodnější micní mezi sběrateli.
Česká mincovna v této tradici nezaostává a vytvořila několik platinových mincí a medailí, jako je například investiční platinová medaile katedrála Sv. Petra a Pavla v Brně a mnohé další.