Josef Štemberka

Josef Štemberka, mučedník z Lidic

Mučedník a národní hrdina Josef Štemberka se narodil 2. února 1869 v chudé rodině v Pecce. Na přímluvu svého učitele odešel studovat gymnázium do Jičína a následně kněžství. Kněžské svěcení přijal roku 1894. Cesty jeho víry ho zavedly až do obce Lidice, kde byl společně s lidickými muži 10. června 1942 popraven.

Atentát na Heydricha

Reinhard Heydrich byl prominentní nacista zastávající mnoho funkcí, mezi které patřila také funkce zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava.

Velkou mírou se podílel na perzekuci židů, stál u uvedení v praxi tzv. Konečného řešení židovské otázky, tedy byl jedním ze strůjců holocaustu.

Mimo to Heydrich také prosazoval tzn. konečné řešení české otázky, které se dotýkalo českého obyvatelstva. Češi neměli být plošně usmrceni, ale germanizování. A to například odebráním půdy, přesídlením, umístěním četných německých rodin do prostoru Protektorátu či dokonce donucením ke změně národnosti. Později bylo české obvytelstvo na základě rasových dispozic děleno do skupin určených ke germanizaci, k přesídlení do severských států či k zabití.

Heydrich také po svém příchodu do Prahy nechal popravit několik členů vojenské ilegální organizace Obrana národa patřící do domácího odboje. Tento jeho čin vedl k vytvoření tzv. Operace Anthropoid.


Operace Anthropoid

Tato operace byla úspěšnou akcí výsadkářů exilových branných sil, jež měli za cíl zabít Reinharda Heydricha. Atentát provedli 27. května 1942 v Praze-Libni Jozef Gabčík a Jan Kubiš.

Zničené vozidlo Reinharda Heyndricha

Zničené vozidlo Reinharda Heyndricha

Parašutisté Gabčík a Kubiš byli vysazeni 138. výsadkovou perutí RAF. 27. května 1942 zhruba v 10.35 oba muži čekali na říšského protektora v Kirchmayerové třídě v zatáčce do ulice V Holešovičkách. Pokusili se na Heydricha vystřelit, samopal však selhal. Po jeho vozu tedy hodili granát. Následná detonace a letící střepiny Heydricha zasáhly a v následujících dnech způsobily sepsi. Reinhard Heydrich zemřel 4. června v nemocnici Na Bulovce.

Odvetné represivní akce stály život nemálo Čechů. Celý hon za viníky se nazývá heydrichiáda a její součástí bylo také vypálení obcí Ležáky a Lidice, ve které žil i páter Josef Štemberka.


Vypálení Lidic

Od okamžiku atentátu se rozběhla masivní akce hledání viníka. Proč si nacisté jako své oběti vybrali právě obyvatele Lidic? Tomu napomohla nemalá souhra náhod.

3. června se do rukou majitele továrny na baterie ve Slaném dostal dopis adresovaný pro jeho v ten den chorou zaměstnankyni. V dopise se s ní její milý rozchází a jako důvod naznačuje součinnost s atentátníky. Továrník odevzdá dopis četnictvu a mladá dívka je předvedena k výslechu. Pod tíhou okolností uvádí, že její milý nechal pozdravovat v Lidicích rodinu Horákovu a Stříbrných se vzkazem, že jejich synové sloužící v československém vojsku v Anglii jsou živi a zdrávi.

Později vyšlo najevo, že mladík Václav Říha nebyl nijak s atentátem spojen, byl však ženat a všem známý atentát využil jako romantickou zástěrku k rozchodu s dívkou, aby nebyla jeho nevěra odhalena.

Následná razie v Lidicích neodhalila žádné záškodníky německého režimu, ale K. H. Frank se touto situací pokusil posílit svoji šanci stát se novým říšským protektorem a 9. června předložil svůj plán srovnat obci Lidice se zemí, dospělé muže zastřelit, ženy uvěznit v koncentračních táborech a děti dát k „náležitému vychování“.

Odvážný mučedník

V noci z 9. na 10. června byla obec Lidice obklíčena vojsky SS, muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku, ženy a děti převezeny do kladenského gymnázia a odtud deportovány do koncentračních táborů. Všechny domy v obci byli polity benzínem a zapáleny.

Zdi v sousedství Horákova statku byly nad ránem obestavěny balíky slámy, které měly bránit odrážejícím se kulkám. Lidičtí muži byli následně po pěti, později po deseti, vyváděni ke zdi a zde byli bez rozsudku popraveni.

Na místě zemřelo 173 mužů, mezi kterými byl i farář Josef Štemberka. Dochovaná svědectví hovoří o tom, že muži přistupovali k popravě velmi klidně, což nasvědčuje tomu, že celou noc s nimi Josef Štemberka rozpravoval, připravoval je na smrt a společně s nimi se modlil. Dokázal si i v tak vypjaté situaci zachovat chladnou mysl, posílit odvahu lidických mužů a dodat jim víru i několik minut před konci jejich životů.

Mezi popravené vyšel farář Štemberka mezi posledními. Vedoucí gestapa mu nabídl milost a možnost tiše opustit obec. Farář však odmítl a rozhodl se položit svůj život s ostatními lidickými muži.

Josef Štemberka zasvětil obci Lidice 33 let. V okamžiku vypálení Lidic měl být již týden na odpočinku společně se svými třemi sestrami, kterým nechal za svého života vystavět vilu v rodné obci Pecka, aby zde společně mohli v klidu dožít. Nový farář, který měl místo něj nastoupit do obce Lidice jej však požádal, aby ještě 14 dní posečkal, než se stihne připravit na změnu svého působiště.

Více informací o životě i mučednické smrti pátera Josefa Štemberky můžete shlédnout v krátkém dokumentu České televize zde.

Ocenění Josefa Štemberky

Dne 10. června 1949 byl slavnostně odhalen a vysvěcen Štemberkovi pomník u zdi kostela sv. Bartoloměje v Pecce. 9. června 1991 byla na Štemberkově vile slavnostně odhalena pamětní deska, na Pražském hradě byl 28. října 1992 lidickému faráři in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy a 28. října 2014 mu český prezident na pražském hradě udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Svým hrdinstvím a aktem sebeobětování se Josef Štemberka zařadil mezi morální autority typu Maxmiliana Kolbeho nebo Edity Steinové. Od roku 2012 kardinál Dominik Duka usiluje o jeho blahořečení.

Stříbrná medaile Národní hrdinové - Josef Štemberka

Stříbrná medaile Národní hrdinové – Josef Štemberka

Česká mincovna Josefu Štemberkovi v srpnu 2019 razí stříbrnou medaili v cyklu Národní hrdinové. Řadí ho tak mezi významné osobnosti, jako je sir Nicholas Winton, Jan Palach nebo třeba Milada Horáková, kteří jsou morálními autoritami nám i budoucím.

Share this Post