100 let od vzniku Československa a Převratné osmičky našich dějin

V letošním roce je tomu přesně sto let od konce první světové války. Stejný rok dal také vzniknout samostatnému československému státu. Od tohoto okamžiku protnulo naši historii mnoho událostí, které změnily chod dějin.

Česká mincovna se rozhodla oslavit stoleté výročí vzniku Československa a současně s ním připomenout převratné události, které se během tohoto období staly. Sběratelskou sérií Převratné osmičky našich dějin připomíná roky 1918, 1938, 1948 a také rok 1968.

1918 – Vznik Československa

Po letech strávených v područí Rakouska-Uherska vyvrcholila intenzivní snaha o posílení vlastní národní identity a emancipaci československého lidu dne 28. října 1918 vznikem samostatného československého státu.

Na jeho vzniku se podíleli mnohé význačné osobnosti jako například Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik či Edvard Beneš, kteří společně v Paříži založili prozatímní československou exilovou vládu, či tzv. “Muži 28. října”, tedy Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, kteří byli podepsáni pod prvním zákonem o zřízení samostatného státu československého a provoláním Národního výboru.

Po vyhlášení samostatnosti Československa lid jásal, konaly se všeobecné oslavy a průvody, během kterých se oslavovala nejen samostatnost, ale také konec války. Současně také docházelo k ničení státních symbolů Rakouska-Uherska a všeho, co habsburskou monarchii jen připomínalo. Novým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk, byl vydán zákon o osmihodinové pracovní době, byly zrušeny šlechtické tituly a 25. února 1919 bylo zahájeno vytváření vlastní československé měny.

K této historické události připravuje Česká mincovna zlatou minci, jež zobrazuje českého lva, který svými tlapami a lipovou ratolestí rozbíjí habsburského orla. Emise této mince se připravuje na říjen 2018.

1938 – Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda, známá také pod slovním spojením “O nás bez nás”, byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií, která postoupila československé pohraničních území Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově a svými podpisy ji stvrdili Neville Chamberlain z Velká Británie, Édouard Daladier z Francie, Adolf Hitler z Německa a Benito Mussolini z Itálie. Zástupci československé strany zde byli taktéž přítomni, ale k jednání nebyli přizváni.

Mnichovská dohoda byla završením snah Adolfa Hitlera o rozbití demokratického Československa.

Německé vojenské oddíly překročily hranice Československa hned 1. října ve 14:00 hodin. Do 10. října byla obsazena již všechna území určená v dohodě. Na začátku listopadu 1938 muselo ještě Československo odstoupit téměř polovinu Podkarpatské Rusi a část jižního a východního Slovenska Maďarsku.

Během obsazování docházelo k vyhánění Čechů a těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali Němci národnostní a občanská práva.

Celkové ztráty byly 41 098 km² a 4 879 000 obyvatel.

Na zlaté minci, kterou k této významné události připravuje Česká mincovna, je zobrazen český lev, který je rozbíjen čtyřmi klíny a dostává tvar hákového kříže. Klíny představují signatáře Mnichovské dohody. Emise je plánovaná na září 2018.

1948 – Vítězný únor

„Vítězný únor“ je pojmenování komunistického převratu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948 v Československu. Ze současného pohledu je možné říci, že během připojení k Sovětskému svazu započal útlak obyvatelstva a demokratické zřízení přešlo k totalitnímu režimu. Tento akt dal také vzniknout ekonomickému úpadku a velké emigrační vlně obyvatelstva.

Památnou se stala věta Klementa Gottwalda, kterou přednesl na Václavském náměstí a začíná slovy: ““Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.” Novou vládu následně schválilo 230 poslanců a 14. června se stal Klement Gottwald prezidentem.

Vítězným únorem započalo pronásledování oponentů komunistické strany, jejich uvězňování a politické soudní procesy. Vláda komunistické strany trvala až do roku 1989.

Na zlaté minci ze série Převratné osmičky našich dějin je zobrazen český lev, kterému odřezává korunu pěticípá socialistická hvězda. Mince vychází v únoru 2018.

1968 – Pražské jaro

V prosinci 1967 započalo v Československu politické uvolňování, které trvalo až do srpna roku 1968. Reformy, ke kterým během „pražského jara“ došlo, měly vést k demokratizaci a pokoušely se uvolnit stávající režim. V dubnu došlo k zvýšení svobody tisku a byla naplánována federalizace Československa na dvě rovnoprávné republiky. Mnoho plánovaných reforem však bylo zcela potlačeno okupací cizími vojsky.

V noci z 20. na 21. srpna roku 1968 vpadly na naše území armády Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Většina z nich záhy Československo opustila, ale některé zde zůstaly až do roku 1987. Sovětská vojska zcela opustila území Československa až po sametové revoluci v roce 1989. Na dlouhých 21 let nastalo období normalizace, během kterého zavedla komunistická strana cenzuru a kádrování mnohem horší než v 60. letech. Docházelo ke korupci a celkově k morálnímu a etickému úpadku společnosti.

Česká mincovna jako připomínku této události vytvořila zlatou minci, na které je český lev spoután pěticípou socialistickou hvězdou z ostnatého drátu. Mince vychází v březnu 2018.

Mimo čtyř zásadních osmičkových událostí připomíná Česká mincovna ještě další důležitá data – roky 1989 a 1993.

1989 – Sametová revoluce

Jako sametová revoluce je označováno období změn, které probíhaly mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989. K revoluci vedla stoupající nespokojenost obyvatel s ekonomickou a politickou situací v zemi a také probíhající rozpad východního bloku Sovětského svazu. Události podzimních dnů roku 1989 vedly k pádu komunistického režimu v Československu.

Během revoluce nebyl zmařen žádný lidský život a s výjimkou demonstrace dne 17. listopadu, která byla násilně potlačena Veřejnou bezpečností, ji neprovázela žádná násilná opatření. Právě pro svůj nenásilný charakter je revoluce označována jako “sametová”.

Po revoluci došlo k privatizaci státního majetku, vyvlastněný majetek byl restituován původním vlastníkům, otevřely se hranice ČSSR, do republiky se mohlo po dlouhých letech vrátit mnoho politických emigrantů a prezidentem se stal Václav Havel.

Česká mincovna připravila k upomínce této události zlaté dukáty a stříbrné medaile ze série Českoslovenští prezidenti. Mince zobrazující podobiznu Václava Havla vyjde v dubnu 2018.

1993 – Rozdělení Československa, vznik České republiky, založení České mincovny

Po 74 letech od svého založení zaniklo Československo dne 31. prosince 1992. Česká a Slovenská republika se tak staly samostatnými státy.

1. ledna 1993 se Česká i Slovenská republika staly subjekty mezinárodního práva, zapojily se západoevropských politických struktur. 12. března 1999 byla Česká republika přijata do NATO, 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie a 21. prosince 2007 se stala součástí Schengenského prostoru.

Až do března 2003 byl prezidentem republiky Václav Havel, kterého vystřídal Václav Klaus a následně Miloš Zeman, který je prvním prezidentem zvoleným v lidovém hlasování.

V roce 1993 byla rovněž založena Česká mincovna, která navázala na tradici ražby mincí na území Čech, Moravy a Slezska. Dodnes je jedinou mincovnou v České republice, která má oprávnění razit mince pro Českou národní banku.

Na zlatých dukátech ražených k připomenutí vzniku samostatné České republiky se nachází český lev a dvě orlice – heraldická zvířata reprezentující český stát. Témata jednotlivých dukátů se věnují měně, prezidentovi, hranicím státu a ústavě.