Vzácné mince – nemáte nějakou z nich doma?

Ne všechny vzácné mince musí být stovky nebo dokonce tisíce let staré. Někdy stačí malá výrobní vada nebo nízký počet kusů v emisi a z oběživa je rázem sběratelská rarita. Co všechno může rozhodovat o tom, jestli mince získá vyšší hodnotu a jaké jsou naše nejvzácnější mince?

Co ovlivňuje vzácnost mince?

Hodně jednoduše řečeno, velký rozdíl mezi poptávkou a nabídkou. O takové mince stojí mnohem více lidí, než kteří je reálně mají – většinou sběratelé, nadšenci do numismatiky a investoři.

  1. Emise – čím méně mincí v daném nákladu, tím vzácnější budou. Často se tak setkáte s tím, že mince z emisí pod 30 000 kusů bývají hodně žádané. Není to ale jediný faktor, který poptávku po minci určuje, a ne všechny vzácné mince nutně vzešly z menších emisí.
  2. Stav – kromě velikosti emise je pro vzácnost mince důležité i to, kolik a v jakém stavu se jich zachovalo z původního počtu. Zachovalý exemplář bez známek používání bude samozřejmě ceněný více než opotřebený kus.

  3. Chyboražby – zatímco jinde je „zmetek“ důvod k reklamaci, u mincí jsou vady na kráse naopak ceněné. Může to být třeba jiná velikost písmen/číslic, slabá nebo úplně chybějící ražba, nebo tzv.nálitek.

  4. Zkušební ražby – ani k těm se běžně nedá dostat, fungují pro testování ražby před uvedením nové mince do oběhu (posuzuje se vzhled ražby, vlastnosti mince atd.).

  5. Specimen – tak se označuje oběživo cíleně znehodnocené ČNB. Taková mince už nemá svou nominální hodnotu a v obchodě s ní nezaplatíte, mezi sběrateli je ale velmi žádaná.

  6. Proof varianty – oběžné mince ražené ve vysoké kvalitě, už předem určené pro sběratele a s mnohem nižší emisí než klasické oběžné mince. K ražbě se používají speciální leštěná razidla a mince jsou krásně lesklé s matným reliéfem.

  7. Sběratelské sady – vydávají se vždycky pro konkrétní rok a obsahují kompletní soubor mincí, které jsou daný rok v oběhu. Pro sběratele je to často jediná možnost, jak získat najednou všechny platné mince se stejným rokem ražby (ty, které jdou skutečně do oběhu, se razí průběžně podle potřeby a většinou se v jednom roce „nesejdou“ všechny ražby).

Sběratelské sady oběžných mincí vydávané Českou mincovnou

Nejvzácnější historické české (československé) mince

Pětihaléř z roku 1924

Ražba této drobné měděné mince neměla v roce 1924 dlouhé trvání, údajně kvůli prasklému razidlu jí nevzniklo víc než pár desítek kusů. Jiná teorie zase hovoří o tom, že byly vyraženy zkušební vzorky, ale k ražbě ve velkém pro klasický oběh nikdy nedošlo. A právě to z pětihaléře udělalo sběratelskou senzaci, která se v aukcích draží za částky mnohem, mnohem vyšší než nominální hodnota. V roce 2010 byl jeden takový pětihaléř vydražen za 506 tisíc Kč a jedná se tak o vůbec nejdražší vzácnou minci u nás.

(zdroj obrázku cns-tabor.cz)

Pětikoruna z roku 1937

Návrh staré pětikoruny pochází od Otty Gutfreunda. Zajímavé je, že se postupně razila ze tří různých materiálů – nejdřív z mědinklu, poté ze stříbra, a nakonec z niklu. Právě poslední varianta je nejvzácnější. Niklové pětikoruny se kvůli obsazeným kapacitám mincovny v roce 1937 vyrazilo jen malé množství. Sběratelé za ni proto neváhají zaplatit i přes 50 000 Kč a je naší druhou nejvzácnější mincí.

(zdroj obrázku twicz.cz)

Pětikoruna z roku 1986

Další z nejvzácnějších mincí minulého režimu byla ražená v kremnické mincovně v počtu jen 20 000 ks a pouze pro sady. Autorem návrhu byl akademický sochař Jiří Harcuba. A právě kvůli velmi nízké emisi (pro srovnání, o rok dříve se pětikorunových mincí vyrazilo 6 763 791) a se 5 Kč z roku 1986 stala raritou. Zachovalé exempláře se prodávají za cenu v řádech tisíců korun.

(zdroj obrázku: numismatikaturnov.cz)

Najít doma některou z těchto nejvzácnějších mincí by se rovnalo malému zázraku, ale jsou i další kousky, kde už je pravděpodobnost větší. Jaké jsou vzácné mince v oběhu? Třeba máte nějakou v peněžence i vy!

Vzácné české mince v oběhu

Desetikoruna z roku 1993

I když je česká, tahle desetikoruna byla vyražena v mincovně v německém Hamburku. Od běžné ražby se liší menším písmem „Kč“ na líci a čára na spodní části mince je o něco výše. Autor pak návrh přepracoval, původní varianta ale vznikla v 1000 kusech a použila se k testování a nastavení automatů na tyto nové mince. Právě skrz ně se tyhle raritní desetikoruny dostaly do oběhu. V roce 2021 byla jedna z nich vydražena za 230 tisíc Kč.

(zdroj obrázku: kurzy.cz, vlevo klasická desetikoruna, vpravo vzácná varianta z roku 1993)

Desetikoruna z roku 1995 – Specimen

Na první pohled obyčejná desetikoruna, ale na rubové straně (reverzu) doplněná o ražbu slova „specimen“. Jak už jsme si řekli výše, tímhle označením opatřuje mince ČNB, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o znehodnocené exempláře, kterými se nedá běžně platit a nejsou v oběhu. Slouží například jako vzorek aktuální měny pro zahraniční banky.

(zdroj obrázku: sberatel.com)

Desetikoruna z roku 2000 – vzor Petrov

Že je to úplně obyčejná desetikoruna? Ne tak docela. V roce 2000 se totiž razily dvě verze této mince – tzv. Milénium (s hodinovým strojkem) a Petrov (klasická, s katedrálou svatého Petra v Brně). Druhé zmíněné ale v roce 2000 vzniklo jen kolem 30 000 kusů a stala se tak žádanou mezi sběrateli. Podle stavu mince za ni můžete získat nižší tisíce – deset tisíc Kč.

10 Kč vzor Petrov / 10 Kč vzor Milénium / (zdroj obrázku: cnb.cz)

Padesátikoruna  – vzácnější ročníky

Padesátikorunová mince poprvé přišla do oběhu v roce 1993 a jejím autorem je akademický sochař Ladislav Kozák (stejně jako desetikorunové mince). Ale zatímco v prvním roce ražby jich bylo vydáno přes 35 milionů, některé další ročníky byly výrazně „chudší“ a je po nich poptávka.

Podle katalogu Mince Československa 1918-1992, ČR a SR 1993-2020 se tržní ceny vzácnějších padesátikorun pohybují takto:

50 Kč z roku 1998  – 700 Kč

50 Kč z roku 2002 – 1400 Kč

50 Kč z roku 2005 – 1500 Kč

Kolem 500-600 Kč můžete dostat i za mince z let 2001, 2002, 2006 a 2007.

Mince z menších emisí

Na stránkách ČNB si můžete prohlédnout statistiky o tom, kolik jakých mincí bylo ve kterém roce vyraženo. Jen pozor na to, že je tu určité zkreslení – množství mincí vyražené v daném roce nemusí přesně sedět s množstvím mincí, které obsahují tento letopočet ražby.

Pro základní přehled ale tabulka stačí, protože jak už jsme si zmínili, často hodnotu mince zvyšuje právě nízká emise, cca 30 000 ks a méně. Můžete si tak snadno zjistit, které ročníky a hodnoty mincí mají větší potenciál stát se sběratelskými kousky.

VZÁCNĚJŠÍ MINCE V OBĚHU – RAŽBA POUZE KOLEM 30 000 KS

 1 Kč – 1998, 1999, 2005

2 Kč – 1999, 2000, 2005, 2006

5 Kč – 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2011, 2012

10 Kč – 1998, 1999, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2011, 2012, 2022

20 Kč – 2001, 2003, 2007–2011, 2022

50 Kč – 1998–2003, 2005-2007, 2013, 2015, 2022

https://www.cnb.cz/cs/bankovky-a-mince/obeh/pocty-minci-z-obecnych-kovu/

Co dělat, když vzácnou minci opravdu najdete? Myslete na to, že bezvadný stav přidává na hodnotě. Proto ji zbytečně nedrhněte a nečistěte, abyste nezpůsobili víc škody než užitku. Nechte ji posoudit odborníkem, který potvrdí, jestli se opravdu jedná o některý ze vzácných kousků. Takovou minci pak můžete nabídnout k prodeji buď sami, nebo pomocí prostředníka (numismatické či sběratelské firmy).

 

Share this Post