Karel Engliš

V rámci emise nových oběžných dvacetikorunových mincí z roku 2019 se i ve vaší peněžence mohou objevit mince s podobiznami význačných představitelů spjatých se založením Československa a také s měnovou odlukou z roku 1919.

Na oběžných 20 Kč mincích vycházejících v únoru 2019 jsou vyobrazeni:

V tomto článku se zaměříme na posledního zmiňovaného a na jeho postavení během těchto revolučních let.

 

Kdo je Karel Engliš?

Karel Engliš

 

Karel Engliš byl český ekonom a politik a několikanásobný prvorepublikový ministr financí. Současně byl také prvním rektorem Masarykovy univerzity a rektorem Univerzity Karlovy.

Narodil se 17. srpna 1880 v Hrabyni, a ačkoliv jeho mladistvá léta provázela chudoba, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Odtud vedly jeho kroky do prvního zaměstnání na Zemském statistickém úřadě a následně na ministerstvo obchodu do Vídně.

V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství a roku 1917 se stal profesorem. Od roku 1913 do roku 1918 byl děkanem na českém učení v Brně. Současně byl také poslancem moravského zemského sněmu.

Po oddělení Československa od Rakousko-Uherska se společně s Aloisem Rašínem podílel na vytvoření měnové reformy, byl však důrazným odpůrcem jeho deflační politiky.

 

Guvernér Národní banky Československé

1.dubna 1926 vznikla Národní banka Československá a jejím prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil. Tento post zastával až do roku 1934, kdy jej vystřídal právě Karel Engliš.

Právě v těchto letech se Československa dotkla celosvětová hospodářská krize a česká koruna, která byla vázaná na zlato, výrazně ztrácela na své hodnotě. Vilém Pospíšil chtěl tento stav řešit změnou měnové politiky, zatímco Karel Engliš propagoval snížení zlatého obsahu koruny a vyrovnání jejího úpadku tímto způsobem.

Vilém Pospíšil na základě těchto neshod společně s celou bankovní radou podal demisi a 23. února 1934 byl novým guvernérem jmenován Karel Engliš.

 

Devalvační řešení hospodářské krize

Karel Engliš ve svém postu udělal několik razantních kroků v rámci devalvace, které vyvážily hodnotu české koruny a díky tomu se stabilizovala.

Engliš nechal snížit zlatý standard koruny o šestinu na 37,15 mg, což na nějakou dobu pomohlo státnímu hospodářství. K tomuto kroku se následně uchýlily i další státy, jejichž měna byla vázaná na zlato. Československá republika na tyto zahraniční změny musela znovu zareagovat a proběhla tak druhá vlna devalvace, během které byla hodnota zlata v koruně snížena opět o šestinu na 31,21 mg. Po těchto krocích se již hodnota československé koruny stabilizovala.

 

Vědecká činnost a zásluhy

Karel Engliš se výrazně zasloužil nejen o rozvíjení ekonomických vědních oborů, ale také se velmi často zapojoval do kulturního a společenského života.

Díky svým vědeckým zásluhám ve vědním oboru národního hospodářství byl oceněn členstvím v České akademii věd a 9. dubna 1946 se stal jejím řádným členem.

V roce 1919 se stal profesorem a prvním rektorem na Masarykově univerzitě v Brně, kterou téhož roku společně s Františkem Weyrem a Aloisem Jiráskem zakládal. Na tamní právnické fakultě se stal profesorem národního hospodářství a několik let i jejím děkanem.

Po Mnichovské dohodě (1. října 1938) inicioval převoz ostatků Karla Hynka Máchy do Prahy z Litoměřic, které měly připadnout Německu.

V letech 1947–1948 byl rektorem Univerzity Karlovy, odkud odešel až po únorovém převratu v roce 1948. V tu dobu abdikoval na všechny své funkce a byl nucen se stáhnout z veřejného života.

 

Smrt v chudobě a ústraní

Po roce 1952 byl nucen se odstěhovat z Prahy a podařilo se mu získat povolení k žití v rodné Hrabyni. V posledních letech jeho života bylo komunistickou stranou jeho dílo silně kritizováno a všechny jeho spisy byly vyřazeny z veřejných knihoven.

Komunistická šikana jej trvale provázela v posledních letech života, což mělo za následek například snížení starobního důchodu na naprosté minimum, často jej provázely nečekané domovní kontroly a svá poslední léta prožil jen díky trvalé podpoře nejbližší rodiny.

 

prof. JUDr. Karla Engliše můžete najít na nových oběžných dvacetikorunových mincích vydávaných Českou národní bankou u příležitosti stého výročí od vytvoření měnové odluky od Rakouska-Uherska.

Společně s Englišem jsou na mincích vydávaných v únoru 2019 vyobrazeni také Pospíšil a Rašín. Pokud toužíte po všech oběžných mincích vydaných ČNB ku příležitosti vytvoření samostatného Československa a ku příležitosti měnové odluky, na kterých jsou vyobrazeni i Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš, podívejte se na e-shop České mincovny a objednejte si celou sadu dvacetikorunových mincí.

Přečtěte si i další naše články:

Sdílet tento příspěvek: