Slunce je pomyslně centrálním bodem sluneční soustavy, je také nejhmotnějším tělesem, což způsobuje, že obíhá v těsné blízkosti těžiště soustavy.

Díky své gravitaci na sebe váže většinu dalších planet, které kolem něj obíhají.

Tato hvězda září už přibližně 4,5 miliardy let a dle předpokladů bude zářit ještě dalších 7 miliard let. Po vyčerpání většiny vodíku se vrstvy Slunce nafouknou (červený obr) a následně smrští (bílý trpaslík). I po těchto přeměnách se však předpokládá, že sluneční soustava zůstane v pozměněné formě zachována. 

Planeta Merkur je nejbližší Slunci a současně je nejmenší planetou. Jeho oběžná dráha kolem Slunce je nejmenší a jeden kompletní oběh trvá pouze necelých 88 dní (délka 1 roku), kolem své osy se otočí za 58 dní (délka 1 dne). V podstatě tedy jeden rok na Merkuru trvá pouze 1,5 dne. 

Merkur je díky své jasnosti viditelný ze Země pouhým okem, ale kvůli své blízkosti ke Slunci těžko pozorovatelný.

V lednu 2020 si můžete pořídit do své sbírky stříbrných mincí sluneční soustavy i planetu Merkur, kterou vydává Česká mincovna.

Venuše je druhá planeta sluneční soustavy a jako jediná je pojmenovaná po ženě – římské bohyni lásky a krásy.

Okolo Slunce tato planeta oběhne za 224,7 dne (délka 1 roku), kolem své osy oběhne za 116 dnů a 18 hodin (délka 1 dne).

Venuše je na obloze vždy ve stejné vzdálenosti od Slunce, a proto je možné ji pozorovat nejlépe po západu slunce nebo těsně před rozbřeskem. Díky tomu si také vysloužila přízviska “jitřenka” nebo “večernice”. 

Planeta Země je třetí nejbližší planetou Slunci, je také jedinou planetou, na které je v současné době potvrzen život.

Kolem Slunce tato planeta oběhne za 365,2 dne (délka 1 roku) a kolem své osy obíhá za 24 hodin (délka 1 dne). Její přirozený satelit se nazývá Měsíc.

Planeta Země je domovským světem lidstva, které je rozděleno do zhruba 200 nezávislých států, jež mezi sebou vzájemně obchodují a komunikují.

Přidejte si planetu Zemi do své sady stříbrných mincí Sluneční soustava, které vydává v listopadu 2019 Česká mincovna.

Mars se pohybuje na čtvrtém nejbližším místě ke Slunci ve sluneční soustavě a jedná se o druhou nejmenší planetu po Merkuru. Své jméno nese po římském bohu války Martovi.

Má dva malé měsíce nesoucí názvy Phobos a Deimos. Kolem Slunce oběhne za 686,9 dní (délka 1 roku), kolem své osy rotuje za 24 hodin 37 minut a 22 sekund (délka 1 dne).

Povrch planety je pevný, pokrytý krátery, sopkami a hlubokými kaňony a pohybuje se po něm vozítko Curiosity, které sem vyslalo lidstvo pro podrobnější zmapování povrchu a základním jevům, které se zde odehrávají.

Páté nejbližší místo ke Slunci ve sluneční soustavě zastává planeta Jupiter, která je také největší planetou a obíhá kolem ní 63 měsíců.

Tato planeta je také nazývána jako plynný obr (společně se Saturnem, Uranem a Neptunem), protože její povrch není složen z hornin, ale plynů. 

Své jméno nese po římském bohu Jovovi. Kolem Slunce oběhne za 686,9 dnů. Délka 1 zdejšího roku teda trvá stejně dlouho jako na Marsu. Kolem své osy za 9 hodin, 55 minut (délka 1 dne).

Satur je druhá největší planeta sluneční soustavy a nachází se na šestém místě od Slunce. Své jméno získala po římském bohu Saturnovi.

I tato planeta je plynným obrem. Kolem Slunce oběhne za 29 pozemských let (délka 1 roku), kolem své osy rotuje za 10 hodin a 33 minut (1 den).

Saturn je znám především svým mohutnou soustavou prstenců, které jsou ze Země pozorovatelný běžným dalekohledem a také zhruba 60 měsíců.

Planeta Uran se nachází na sedmém nejbližším místě ke Slunci ve sluneční soustavě. Jedná se opět o plynného obra a společně s Neptunem také o ledového obra, protože je složen především z methanu, čpavku a vody – tedy sloučenin, jež astronomové nazývají jako ledy.

Své jméno nese po řeckém bohu nebes Úranovi. Kolem Slunce tato planeta oběhne za 84 dnů (délka 1 roku), kolem své vlastní osy za 17 hodin a 14 minut (délka 1 dne).

Přidejte si stříbrnou minci Uran do své sbírky mincí Sluneční soustava. Česká mincovna tuto minci plánuje vydat v lednu 2021.

Planeta Neptun, známá také jako plynný a ledový obr, se nachází nejdále od Slunce v sluneční soustavě.

Svoji charakteristicky modrou barvu získává vysokým množstvím metanu ve své atmosféře.

Kolem Slunce obíhá z planet sluneční soustavy nejdéle – 165 pozemských let (délka 1 roku), kolem své osy se otočí za 16 hodin a 6 minut (délka 1 dne).

V lednu 2021 si můžete stříbrnou minci Neptun přidat do své sbírky Sluneční soustava, kterou vydává Česká mincovna.

Mimo těchto 8 planet sluneční soustavy si ještě mnoho z nás vybaví dalšího člena – Pluto. Původně se toto astronomické těleso od svého objevu roku 1930 řadilo mezi planety, po změně definice pojmu “planeta” v Praze roku 2006 na shromáždění Mezinárodní astronomické unie, bylo Pluto zařazeno mezi trpasličí planety a nejedná se tedy o planetu Sluneční soustavy.

Prvním člověkem ve vesmíru se stal Jurij Alexejevič Gagarin. Tento sovětský kosmonaut odstartoval 12. dubna 1961 k historicky prvnímu kosmickému letu z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.

K upomínku tohoto výročí vydává Česká mincovna v lednu 2021 stříbrnou minci Člověk ve vesmíru.

O pouhých 8 let později stanuli první lidé na povrchu Měsíce. Během amerického pilotovaného kosmického letu Apollo 11 velitel Neil Armstrong se poprvé dotknul povrchu Měsíce dne 20. července 1969.

V roce 2019 je tomu přesně 50 let, kdy k této významné události došlo. S Českou mincovnou si můžete toto výročí taktéž připomenout pomocí stříbrné mince První lidé na Měsíci.